Již osmé letní soustředěni v Rokytnici nad Jizerou.

Stanislav Svoboda mladší, odchovanec jabloneckého klubu, už naplno hájí barvy jičínského mladšího dorostu, který má ambice navrátit se zpět mezi elitu první ligy. Mimo jiné prozradil, jaký byl zápas proti jeho bývalým spoluhráčům nebo jak vypadají tréninky plážové reprezentace.
Jak ses dostal k házené
K házené jsem se dostal už ve čtyřech letech díky tomu, že ji hrál táta a současně ji hraje i moje sestra, která hraje v Turnově.
Jaké je tvoje působení v Jičíně?
Do Jičína jsem začal jezdit před rokem a od té doby tam získávám čím dál tim více zkušeností ať už z tréninků, nebo zápasů. I parta lidí je tam skvělá a hraje se mi s nima dobře.
Jak se rodil úspěch stříbra v Žákovské lize?
Když jsem zjistil že budu hrát žákovskou ligu za Jičín, netušil jsem, že můžeme něčeho takového dosáhnout. Když jsem jel poprvé s Jičínem na žákovskou do Frýdku-Místku, hnedka jsem poznal že je to těžší, než na co jsem byl zvyklí. Všichni soupeři v žákovské lize byli kvalitní, takže pro mě bylo překvapení že jsme za celou tu dobu, co jsem tam hrál, prohráli jeden zápas. Taky si myslím že jsem dostával celkem dost času na hřišti a za to jsem byl moc spokojený.
Jak velký zážitek pro tebe byla reprezentace v plážové házené?
Zážitek to je velký, avšak zatím jsem se nezúčastnil nějakých velkých turnajů. Ale baví mě to a chtěl bych si zahrát na mistrovství evropy. Doufám, že mě to bude bavit dál a budu se zlepšovat.
Co tě na plážové házené oproti klasické v hale nejvíc baví nebo překvapilo?
Liší se to skoro ve všem od normální házené, ale to mě na tom baví. Treninky jsou jinak koncipované to mi přijde taky zabavné, hlavně se tam nemusí tolik běhat.
Jaký je podle tebe největší rozdíl mezi první a druhou ligou dorostu?
Podle mě je rozdíl ve všem, v rychlosti, v síle soupeřů a celkově bych řekl že dynamika hry je jiná. Ještě jsem ale první ligu dorostu nehrál, takže s ní nemám moc velké zkušenosti.
V druhé lize MLD za Jičín si hrál proti svým bývalým spoluhráčům z Jablonce – jaké to bylo a byla to určitá výhoda že si je znal?
Určitě to bylo něco jiného než klasický zápas. Byl to zápas, který bych za každou cenu nechtěl prohrát, protože by si ze mě kluci dělali srandu, ale zároveň to bylo jako dříve na tréninku. Každého tam znám a vím jak hrají. Byl to pro mě takový "sranda zápas". Ale největší nezvyk byl, že na lavičce soupeře jsou trenéři, se kterýma mám dobrý vztah Petr Preisler a Vláďa Šatava. Jsem rád, že jsem nebyl jediný, kdo hrál proti svému bývalému klubu hrál se mnou totiž i Honza Rybák mladší. Těším se až budu hrát proti Jablonci v Jablonci.
Myslíš, že se s Jičínem dokážete vrátit zpět do první ligy?
Myslím si že ano, protože máme kvalitu a už teď to dokazujeme v druhé lize, kde jsme nezaznamenali zatím ani jednu prohru a máme dobře našlápnuto. A pokud se tam dostaneme, tak si myslím, že se nám bude dařit i tam.